hover animation preload

Není vajíčko jako vejce
Jiljí Záruba -

(Úterý 20. března 2012, 20.45 hod.) Dneska jsme se v redakci zabývali vejci. Vajíčky. Ne kvůli drahotě těch slepičích, ale kvůli jazyku. Kvůli českému jazyku. Při korekturách dubnového Receptáře totiž vyvstal oříšek. Ořech. Je správné v souvislosti s Velikonocemi používat slovo vejce, nebo vajíčko? Nahlédnutím do slovníků jsme zjistili, že je to vlastně jedno, protože obě slova pojmenovávají totéž a záleží jen na smyslu, v jakém jsou použita. Jako první samozřejmě platí, že vajíčko je zdrobnělina vejce, ale i tak tohle slovo často používáme, aniž bychom jím popisovali něco výrazně malého. Když si třeba dáme vajíčko k snídani, určitě nepředpokládáme, že je budeme jíst pinzetou, jako bychom si naservírovali mravenčí vajíčko. Nikoliv, vajíčka na hniličku budou mít standardně stejné rozměry a budou pocházet ze stejných slepic jako ty, které si v ranním baru objednáme slovy: „Tři vejce do skla, prosím.“ Tři vajíčka do sklíčka by znělo stejně familiérně, jako kdybychom po číšníkovi požadovali ještě rohlíček a čajíček. A možná i citronek.
Může se zdát, že o vařené krmi hovoříme jako o vajíčkách, protože je máme rádi, a co máme rádi, to zdrobňujeme, třeba miláčku, nikoliv milenče, zatímco slovo vejce použijeme pro něco, k čemu máme neutrální vztah, což by podporoval i fakt, že říkáme slepičí vajíčka, ale už ne husí nebo kachní vajíčka; tam jazykově sednou vejce tak přirozeně jako pták, když sedne na vejce. Jenže co mravenčí vajíčka, taky zdrobnělina; a není mezi námi tolik těch, kteří si je dávají jako delikatesu.
V redakci jsme tedy dnes lingvistická vejce nebo vajíčka řešili, ale jen chvilku, protože šlo o články velikonoční, tudíž jsme si vypomohli vzorem, který se jaksi nabízel sám sebou. Vánoční stromeček, takže velikonoční vajíčko.
Jinak v rubrice Dobrou chuť budeme i nadále používat v receptech výhradně vejce. Asi by „vraž tam jedno vajíčko“ znělo poněkud nemagdalenodobromilorettigovsky.

0 komentářů:

Okomentovat