hover animation preload

Jo, zlaté e-maily
Jiljí Záruba -

(Pátek 9. března 2012, 12.09 hod.) Čtenáři nám hodně píšou. To tedy jo. Vždycky mě orosí, dech se mi zúží a tep zrychlí, když přijde jeden konkrétní typ dopisů. Časopis Receptář je totiž takzvaně kontaktní, to znamená, že hodně publikuje čtenářské příspěvky, hlavně rady a nápady, inspiraci a podobně, a bylo tomu tak vždycky. S takovými dopisy pracuju už léta, ne, nemám strach z kritických textů, ty sice nepotěší, ale redakce je potřebuje. Kam bychom došli, kdybychom měli na všechno stejný názor? Nebo kdybychom nebyli čtenáři upozorňováni na chyby? To všechno je v pořádku, i když prvotně něco v pořádku nebylo, ne, mě děsí jiné dopisy, a to takové, jejichž autoři strašně škrábou. Kočka hadr. Hadr, ne na hadr. Vím, je to nespravedlivé, kolikrát si pisatelé doma postesknou, poslali jsme jim radu, půlrok pryč a oni ji ještě neotiskli. Neotiskli, protože nepřečetli. A nepřečetli, protože nevyluštili. Dobře, někdo má rozházený rukopis, některé slůvko není tak úplně podle norem, ale člověk si ho z kontextu domyslí, nic se neděje, jenže když je takových slov pět šest za sebou a podobné shluky se nacházejí na celém papíru, fantazie nestačí. Ba ani zkušenosti nestačí. A než riskovat, že z toho vyleze místo autorem zamýšlených "okurky přidávejte po dvou," mnou vyluštěné "beránci se zalévají vodou", putuje dopis do desek nazývaných „až někdy bude čas“. Naštěstí takových dopisů není mnoho…
Z toho, co jsem dosud napsal, je zřejmé, že hodně čtenářů Receptáře píše dopisy rukou, nikoliv na stroji nebo jakkoliv jinak. Ano, odhadl bych to tak dvacet ku jedné. Jenže pokrok nelze zastavit, naštěstí, takže čím dál víc lidí posílá do Receptáře své rady, nápady, připomínky i tu tolik potřebnou kritiku elektronicky, e-mailem, prostě po drátech, někteří vzduchem. A to už je jiné počteníčko, žádné luštěníčko, tam už škrabopis nehraje roli. Jen houšť a častěji, přátelé.
I když, a možná je to jen můj nostalgický pocit, připadá mi, že rukou psané dopisy jsou upřímnější. Jako bychom té chladné klávesnici a trošku hřejícímu monitoru nevěřili.

0 komentářů:

Okomentovat